Občanský zákoník

2.12.2014 / Slyšel jsem, že od nového roku platí princip, že vlastník pozemku se automaticky stává vlastníkem stavby, která na pozemku stojí. Opravdu to tak je? Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, skutečně přinesl změnu ve fungování vlastnických vztahů k pozemku a stavbě, která je na něm postavena, nicméně nepřináší revoluční řešení spočívající v automatickém převodu vlastnického práva ke stavbě na vlastníka pozemku či naopak. Uvedené pravidlo se uplatní teprve ve vztahu k nově vznikajícím stavbám. U stávajících staveb najde využití § 3056 NOZ, z něhož vyplývá, že vlastník pozemku má předkupní právo vůči vlastníku stavby na něm stojící a naopak, vlastník stavby má předkupní právo vůči vlastníkovi pozemku. Podotkněme ještě, že nevyužije-li vlastník stavby či pozemku své předkupní právo, dojde k převodu předkupního práva na nabyvatele (pozemku nebo stavby) a předkupní právo tak trvá do okamžiku, než dojde ke spojení osob vlastníka stavby a vlastníka pozemku. 2.12.2014 / Od kterých ustanovení nového občanského zákoníku je možné se odchýlit? Je třeba uvést, že nový občanský zákoník neobsahuje výčet konkrétních ustanovení, která jsou závazná (kogentní ustanovení) a od kterých by se naopak bylo možné dohodou stran odchýlit (tj. dispozitivní ustanovení), jak to činil např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v § 263. Nový občanský zákoník vychází pro řešení této otázky z pravidel uvedených v § 1 odst. 2 NOZ, tedy stanoví jako zakázaná ta jednání, která porušují dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob, resp. ochrany osobnosti. Vždy je tedy třeba zkoumat povahu daného pravidla v konkrétním případě. Dalším kritériem pro rozhodování by mělo být zvážení, zda by smluvené právní jednání bylo neplatné z důvodu rozporu s dobrými mravy či zákonem; v takovém případě ovšem pouze tehdy, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.